Warning: getimagesize(./herci/83/7_11491154854783.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/66295/virtual/www/domains/dvdedice.cz/inc_front_end/pages/p_detail_herec.php on line 39
Herci a herečky: ULLMANNOVÁ Liv
DVDedice
Nákupní košík
Poloľek:41
Cena:5810,- Kč
Dokončit objednávku     
 DVD
Najlacnější DVD filmy na Slovensku Filmy na DVD od 49 Kč
PŘEPNĚTE SHOP NA CZ NEBO SK VERZI

NOVINKY

Pokud chcete být informování o aktualitách, speciálních nabídkách, slevách a novinkách

Napište prosím svůj email

KLUB DVDedice

Bezplatné klubové členství
- slevy pro registrované
- soutěľe, dárky a DVD
- pravidelné informace o novinkách a speciálních nabídkách


více informací »

DVD NOVINKY

Herci a herečky: ULLMANNOVÁ Liv

ULLMANNOVÁ Liv

(Liv Johanne Ullmann)

nar. 16. prosince 1939 - Tokio (Japonsko)

Jako druhorozená dcera norských rodičů strávila dětství v Torontu a New Yorku, kde otec pracoval jako letecký konstruktér. Otcova předčasná smrt po neúspěšné operaci srdečního nádoru přiměla rodinu na konci války k návratu do Norska. V sedmnácti letech odjela L. U. do Londýna, kde devět měsíců studovala herectví u Irene Brentové. Po neúspěšném pokusu o přijetí na konzervatoř v Oslu nastoupila tříleté angažmá do provinčního divadla ve Stavangeru, na jehož jevišti se uvedla titulní rolí v dramatizaci knihy Deník Anny Frankové. Poté se stala členkou Norského národního divadla v Oslu, kde hrála mnoho velkých klasických ženských rolí, mj. Ofélii v Shakespearově Hamletovi a Markétku ve Faustovi. Od konce 50. let se začala také objevovat v epizodních rolích v norských filmech, ale zásadní obrat v její kariéře učinil teprve švédský režisér Ingmar Bergman, s nímž pět let sdílela společný dům na ostrově Fårö a který se stal otcem její dcery Linn. Do jeho proslulých film. opusů, pronikavě a nelítostně analyzujících lidské myšlení, podvědomí a svědomí, se promítly mnohé zkušenosti a prožitky jejich partnerského soužití. Bergman v ní objevil hereckou schopnost odkrývat temné hlubiny ženského nitra i nezhojitelná traumata zraněné duše. Její postavy, bez ohledu na jejich dramatický charakter, vzbuzují na první pohled svou nepřikrášlenou přírodní krásou dojem zklidňující harmonie, ať už ztělesňovala prostou venkovanku, umělkyni nebo intelektuálku: zhroucená herečka Elisabeth Voglerová, odmítající komunikovat s okolním světem a tajemně se ztotožňující se svou ošetřovatelkou (Bibi Anderssonová), v psychologickém dramatu Persona; Alma Borgová, manželka malíře (Max von Sydow), propadajícího psychopatickým vidinám, v psychologickém dramatu Hodina vlků; po mateřství toužící houslistka Eva Rosenbergová, která se se svým nemocným manželem (Max von Sydow) propůjčí ke kolaboraci a nakonec zradu vykoupí další zradou, v komorním protiválečném dramatu Hanba; pokrytecká a agresivní Anna Frommová, rozsévající kolem sebe násilí a nenávist, v pesimistické výpovědi Náruživost; zhýčkaná a rozmazlená Marie, nejmladší ze tří povahově zcela rozdílných sester, v zasmušilém dramatu o smrti a nedostatku lásky Šepoty a výkřiky (Donatellův David 1974); právnička Marianne, nalezající teprve v nezávislém přátelství vztah ke svému někdejšímu manželovi (Erland Josephson), v šestiepizodním psychoanalytickém obraze partnerského soužití Scény z manželského života (Donatellův David 1975); sexuálně strádající a povýšenecká psychiatrička Jenny, pronásledovaná přízraky personifikující úzkost ze smrti, v Tváří v tvář (nominace na Oscara 1976); cirkusová artistka židovského původu Manuela Rosenbergová, procházející se svým švagrem (David Carradine) předpeklím fašistického Německa, v ponuré evokaci atmosféry předválečného Berlína Hadí vejce; samaritánská pastorova žena Eva, obviňující svou matku-slavnou klavíristku (Ingrid Bergmanová) z neschopnosti mateřské lásky, v komorním psychologickém dramatu Podzimní sonáta (Donatellův David 1979). Ještě před rozchodem s Bergmanem prokázala, že její herecké umění může stejně tak dobře obstát ve filmech zcela odlišného charakteru, než jaké představovaly Bergmanovy pochmurné film. úvahy. Nepřesvědčila však o tom díla hollywoodských tvůrců, umělecky nejkvalitnější příležitosti jí poskytli evropští filmaři. Mezi kandidáty na Oscara 1972 byla navržena za roli Kristiny Nilssonové, věrné manželky houževnatého švédského malorolníka (Max von Sydow), jejichž rodina se v polovině minulého století vystěhovala za prací do USA, v sociálně-kritickém dramatu podle románové tetralogie Vilhelma Moberga Emigranti (r. J. Troell). Působivý výkon, oceněný na MFF v San Sebastianu 1988, podala v úloze Marie, kterou donutí okolnosti k aktivní činnosti proti represivnímu argentinskému režimu, v psychologickém dramatu Přítelkyně (r. J. Meerapfelová). 1982 natočila podle vlastního scénáře epizodu Parting (Loučení) z šestipovídkového kanadského filmu Láska. V režírování pokračovala až v 90. letech film. adaptacemi románu Henryho Nathansena Sofie a novely Sigrid Undsetové Kristina Vavřincova a dva filmy realizovala podle Bergmanových scénářů (Soukromé zpovědi, Nevěra). 1975 debutovala na Broadwayi titulním partem v Ibsenově dramatu Nora, dále zde hostovala v Cocteauově Lidském hlasu, v muzikálu Richarda Rodgerse a Johna van Drutena Vzpomínám na mámu a v úloze paní Alvingové v Ibsenových Strašidlech (1980-82). Na jaře 1985 měla svůj scénický debut v Londýně, kde hrála v Pinterových Starých časech; o rok později se vrátila na jeviště Norského divadla v Oslu, aby ztvárnila hrdinku Brechtova protiválečného dramatu Matka Kuráž. Je autorkou autobiografických knih Forandringen (1976, Proměny) a Choices (1984, Rozhodnutí). Svou popularitu propůjčila do služeb humanitární pomoci; jako vyslankyně organizace UNICEF navštěvuje hladem a bídou nejpostiženější země třetího světa. Za své zásluhy byla poctěna čestnými doktoráty na různých světových univerzitách a prestižnými státními vyznamenáními, mj. norským Řádem sv. Olafa. Za výjimečný herecký a režijní přínos byla oceněna Zvláštní Grand Prix des Amériques na MFF v Montrealu 1995. 1960-65 byl jejím manželem lékař Hans Jappe Stang a od 1985 je provdaná za obchodníka s nemovitostmi Donalda Saunderse.


Filmografie

1957 - Fjolls til fjells (Blázni na horách; r. EdithCarlmanová);
1959 - Ung flukt (Mladína útěku; r. Edith Carlmanová);
1960 - Nattens brød (Noční chléb; r. Arne Skouen);
1962 - Tonny (r. Nils R. Müller); Kört är sommaren (Krátké léto; r. Bjarne Henning-Jensen);
1965 - De kalte ham Skarven (Říkali muLump; r. Erik Folke Gustavson);
1966 -Persona (r. Ingmar Bergman); TheTrigon (TV - Trojúhelník; r. Arne Thomas Olsen);
1967 - Vargtimmen (Hodinavlků; r. Ingmar Bergman);
1968 -Skammen (Hanba; r. Ingmar Bergman);
1969 - An-Magritt (r. Arne Skouen); Enpassion (Náruživost; r. Ingmar Bergman);
1970 - De la part des copains/Cold Sweat (Studený pot - V; r. Terence Young); The Night Visitor (Nočnínávštěvník; r. Laslo Benedek); Utvandrarna (Emigranti; r. Jan Troell);
1971 - Nybyggarna (Nová země; r.Jan Troell);
1972 - Pope Joan(Papežka Jana; r. Michael Anderson); Viskningar och rop (Šepoty a výkřiky; r. Ingmar Bergman);
1973 - Lost Horizon (Ztracený obzor; r. Charles Jarrott); 40Carats (40 karátů; r. Milton Katselas); Scener ur ett äktenskap (Scény z manželského života; r. IngmarBergman); Foto: Sven Nykvist (D; r. Bayley Silleck);
1974 - Zandy's Bride (Nevěstapro Zandyho; r. Jan Troell); Léonor (r. Juan Buñuel); The Abdication(Abdikace - ČTV; r. Anthony Harvey);
1975 - Ansikte mot ansikte (Tváří v tvář - V; r. Ingmar Bergman);
1977 - A Bridge Too Far (Příliš vzdálený most - V/Vzdálený most - ČTV; r. RichardAttenborough); Das Schlangenei/The Serpent's Egg (Hadí vejce; r. IngmarBergman);
1978 - Höstsonaten (Podzimní sonáta; r. Ingmar Bergman);Couleur chair (Barva pleti; r. François Weyergans);
1979 - Fruen fra havet (TV - Paníz námoří - ČTV; r. Per Bronken); Players (Hráči; r. Anthony Harvey);
1980 - Richard's Things (Věci po Richardovi - ČTV; r. AnthonyHarvey); A Look at Liv (D - Pohled na Liv; r. Richard Kaplan);
1981 - The Human Voice (TV - Lidskýhlas; r. José Quintero);
1982 - Love(Láska; r. Liv Ullmannová, Mai Zetterlingová, Nancy Dowdová, Annette Cohenová,Germaine Greerová, Penelope Gilliattová; pouze r., sc.);
1983 - The Wild Duck (Divokákachna - ČTV; r. Henri Safran); La diagonale du fou (Nebezpečná partie - KTV; r. Richard Dembo); Jacobo Timerman:Prisoner Without a Name, Cell Without a Number (TV - Jacobo Timerman: Vězeň bezjména, cela bez čísla; r. Linda Yellenová);
1984 - The Bay Boy (Chlapec zezátoky - V; r. Daniel Petrie);Jenny - ČTV (TV; r. Per Bronken);
1985 -Speriamo che sia femmina (Jen aby tobyla holčička; r. Mario Monicelli); Ingrid (D; r. Gene Feldman); King KongsFaust (D - King Kongova pěst; r. Heiner Stadler);
1987 - Mosca addio (Sbohem, Moskvo; r. Mauro Bolognini); Gaby - ATrue Story (Gaby - Pravdivý příběh; r. Luis Mandoki); Gli indifferenti (TV -Lhostejní - ČTV; r. Mauro Bolognini);
1988 - La amiga (Přítelkyně; r. JeanineMeerapfelová);
1989 - DerRosengarten (Růžová zahrada; r. Fons Rademakers);
1990 - Mindwalk (r. Bernt Capra);
1991 - Oxen (Vůl - ČTV;r. Sven Nykvist); The Long Shadow (Dlouhý stín; r. Vilmos Zsigmond);
1992 -Sofie - ČTV (r. Liv Ullmannová; pouze r., spol. sc.);
1994 - Drømspel (Hra snů; r.Unni Straumeová); Zorn - ČTV (r.Gunnar Hellström);
1995 - KristinLavransdatter (Kristina Vavřincova; r. Liv Ullmannová; pouze r., sc.);Lumière et compagnie (D - Lumière& spol. - ČTV; r. Sarah Moonová; + r.);
1996 - Enskilda samtal (Soukromé zpovědi; r. Liv Ullmannová; pouzer.);
1997 - Liv Ullmann scener fraet liv (D; r. Edvard Hambro);
2000 -Trolösa (Nevěra; r. Liv Ullmannová;pouze r.); Ljuset håller mig sållskap (D - Světlo je mýmspolečníkem; r. Carl-Gustaf Nykvist);
2003 - Saraband (TV - Sarabanda; r. Ingmar Bergman).


Bibliografie

ULLMANOVÁ, Liv: Proměny.
Praha, Práce 1989, 196 s. - Týdeník Televize, 1996, č. 50, s. 55. - Výber,
1995, č. 26, s. 18-19 (rozhovor). - Film a doba, 1994, č. 3, s. 141-148. -
Květy, 1993, č. 4, s. 18-19 (rozhovor). - Svobodné slovo, 1993, č. 215, s. 9. -
MF Dnes, 1992, č. 55, s. 15 (rozhovor). - Vlasta, 1990, č. 3, s. 15. - Kino,
1989, č. 5, s. 11. - Magazín Svět a my 1987, s. 102-107 (rozhovor). -
Interpressfilm, 1985, č. 12, s. 104-115 (rozhovor). - Světová literatura, 1980,
č. 3, s. 253. - Magazín Kina 1979, s. 236-239. - Kino, 1978, č. 3, s. 8-9. -
Scéna, 1977, č. 22-23, s. 11. - Film a doba, 1975, č. 6, s. 322-324. - Kino,
1974, č. 4, s. 16. - Kino, 1973, č. 7, s. 13 (rozhovor).

 
optimalizace PageRank.cz $(document).ready(function(){ $("#cntw:first a[rel^='prettyPhoto']").prettyPhoto({animationSpeed:'fast',theme:'facebook',slideshow:2000, autoplay_slideshow: false}); });