HUDBA: Borderline

Jméno Fuck Da Karot se českou scénou šířilo pomalu, ale s neokázalou jistotou. Doporučení následovalo doporučení a nyní dlouhohrající deskou debutuje kapela se zvučným koncertním renomé. Již pod názvem FDK.
Ti, kteří již měli tu čest, právem očekávají mimořádnou desku, a ti, k nimž se šeptanda nedostala, se z ničeho nic mohou dostat k něčemu tak uhrančivému, že podobné setkání lze označit za bezmála iniciační. FDK si na svém debutu podávají ruce s kapelami jako CULT OF LUNA, NEUROSIS či ROSETTA a jak se na post-hardcorovou kapelu sluší, přidávají se ke špičce scény zcela nenuceně, a aniž by příliš zohledňovali hudební či geografické hranice.
Borderline je postavena na sugestivnosti masivních zvukových stěn, v nichž hrají prim kytarové plochy tvořené nejen tvrdými riffy, ale též subtilními linkami, které představují životodárné žíly v hrubé hardcorové tkáni. Kompozice FDK se rozprostírají na širokých emocionálních planinách, jejichž rozlehlost umožňuje vyniknout každému z citových poryvů, který může jejich naléhavý tón způsobit. FDK své skladby dokáží vyklenout do rozsahu překračujícího běžné trvání rockové písničky a za pomoci naléhavého řevu, ale i jednoduchých melodických motivů staví své počínání na mystické pomezí obyčejnosti a nadzemskosti. Borderline dokáže být povědomě naléhavá i božsky očistná.
Hudba, jakou produkují FDK, překračuje hranice pouhého kupení a přehrávání not a stává se dílem odrážejícím a dotvářejícím světonázor, dílem představujícím plnohodnotný doplněk životního stylu.
Borderline je koncentrované album, na kterém se tuzemská kapela jakoby mimochodem potkává se světovou špičkou žánru. Je to album, které má potenciál probudit nejen spící démony individuálního posluchače, ale i unavenou českou tvrdou scénu.